Těhotenství a škola

Je věda je něco, o co se člověk zajímá, protože ho věda baví, abych se přiznala, tak i mě baví věda. Tohle jsem zdědila asi po své babičce a po své mamince, protože i ony 2 milují vědu. Ony samy říkaly, že bez vědy by se už neobešly a vědu dokonce má rád i můj partner. Jsem opravdu ráda, že o můj partner má rád vědu, protože alespoň takhle můžeme spolu chodit do knihovny. Nebo si půjčujeme knihy v dnešní době, kdy už spolu bydlíme několik let, tak si kupujeme encyklopedie a tak podobně, takže vždycky víme, co každý dostane od nás k narozeninám anebo na Vánoce. Ano, vždycky je to nějaká encyklopedie, kterou si potom půjčujeme.

Tady jde vidět, že máme opravdu velikou lásku ke knihám a také k vědě. Vždycky jsem chtěla studovat také vysokou školu, kde se učí věda, a to hlavně třeba technika a tak podobně. Také přírodopis či zeměpis. Jenomže potom jsem velice brzy otěhotněla, tak jsem po druhém semestru musela opustit vysokou školu. Chtěla jsem se naplno věnovat rodině a také svému dítěti, a navíc jsem měla také hodně rizikové těhotenství, tak jsem nechtěla riskovat, že kvůli studiu budou riskovat život dítěte. Můj partner tohle odsouhlasil a řekl, že bude studovat on sám a že mě bude učit doma.

A tak jsem s ním souhlasila. Nakonec to dopadlo opravdu všechno skvěle. Nyní mám šestileté dítě a s partnerem si stále moc rozumíme a já jsem se minulý rok vrátila právě do na školu, kde bych si udělala potom opravdu doktorát. Tohle mě moc baví. Já si myslím, že opravdu hodně lidí, kteří třeba opustí studium anebo zanechají vysoké školy, jenom kvůli tomu, že třeba otěhotní a nebo mají rodinu a nebo mají opravdu velké finanční problémy. A tak člověk potom musí do práce. Jenomže je prima, že se zase člověk může potom do této školy vrátit a může se dodělat školu. Tohle jsem udělala já a jsem opravdu za to ráda. Jsem ráda, že mě učitelé vzali zase zpátky a že si mohu udělat vysokou školu.